Kuchynka

Geneze území:

     Území s názvemn "KUCHYŇKA" bylo navrženo k vyhlášení za zvláště chráněné v roce 1948. K jeho vyhlášení došlo až v roce 1997. Lze kostatovat, že po ukončení těžby v lomu ve čtyřicátých letech nedošlo v území k závažným poškozením, které by zcela měnily chyrakter lokality.

     Území bylo zkoumáno zejména z hlediska geologického, paleontologického a antropologickéo, a to ve čtyřicátých až šedesátých letech. Výzkumy vyústily do řady publikovaných prací.

Popis území:

     Vrch KUCHYŇKA se nalézá v kat. úz. Brázdim na okrese Praha-východ. Maximální nadmořská výška činí 242 m.n.m. Rozloha vlastního chráněného území činí 3,88 ha, rozloha vnějšího ochranného pásma je 5,61 ha.

     Geologické podloží je proterozoikum, na které nasedá cenoman (křída). V tomto období druhohor byla značná část české kotliny zaplavena mořem. Kuchyňka byla ostrovem s typicky vyvinutou pobřežní příbojovou zónou. Po ústupu moře byly druhorní usazeniny překryty mladšími vrstvami, které byly v období čtvrtohor rorušovány denudací a erozí a znovu překrývány navátými zeminami. Pozůstaatkem mořského období jsou četné zkameněliny, které se nacházejí po celé Kuchyňce, nejvíce tam, kde byl původní profil narušen novodobou těžbou kamene a jílovitých zemí. Nalezeny zde byly artefakty druhohorního moře.

     V období starších čtvrtohot bylo na Kuchyňce sídliště tzv. aurignacienského člověka, který využíval pahorku jako bydliště i pozorovatelny ke sledování pohybu zvěře nebo nepřátel. Nejvíce pozůstatků se nachází  v jihozápadní části území.

     Kuchyňka je relativně významnou botanickou lokalitou, a to vzhledem k tomu, že představuje izolované stanoviště lučních a stepních druhů flory, oddělené mnoha kilometry fádních zemědělských ploch od dalších srovnatelných míst (Kopeč, Velkoveský vrch, Dolní Povltaví aj.). Roste zde např. máčka ladní, snědek chocholičnatý, kavyl vláskovitý aj.

     Druhové složení fauny, stejně jako druhové spektrum flory je na Kuchyňce formováno dlouhodobým působením člověka. Ze savců se zde vyskytuje např. zajíc polní (posledních 20 roků však nehojně), ježek západní, rejsek obecný, lasice kolčava a další. Z ptáků byli pozorováni např. pěnice hnědokřídlá, pěnice černohlavá, slavík obecný, lejsek šedý, koroptev polní, sýkora modřinka, havran polní, čečetka obecná, stehlík obecný, rehek zahradní, dlask tlustozobý, zvonek zelený, čížek obecný, zvonohlík zahradní,bělořit šedý, straka obecná, skřivan polní, strakapoud malý aj. Z bezobratlých se vyskytuje např. populární otakárejk fenyklový, zlatohlávek letní, střevlík hajní a další druhy.

     Zoologický význam Kuchyňky spočívá mj. i v tom, že vedle druhů běžných se zde vyskytují i druhy lad, pastvin a skalních stepí, které jsou v posledních třiceti letech obecně na ústupu.

     Mimořádný význam a funkci má Kuchyňka jako krajinotvorný prvek a dominanta širého okolí. I při své nevelké výšce je viditelná z několika kilometrů. Z vrcholku Kuchyňky se naskýtá panoramatický výhled, při dobré viditelnosti až do vzdálenosti 90 km. Krajinotvorná hodnota Kuchyňky sama o sobě je vysoká - představuje rozvolněný, ale přitom ucelený soubor luk, remízů a vrcholové stepi s vysokou esetickou hodnotou. Je místem oddechu v intenzivně využívané krajině, které má vysoce kladný vliv na lidskou psychiku i soma. Je to však i území zranitelné